Velikonoce!

Svátky jara, jeden z velkých křesťanských svátků v roce.

Jaké udržujete zvyky? Má Vaše rodina nějaké speciální?
Inspiraci můžeme najít po celém světě.

Od západu na východ jsou tyto svátky velmi různorodé. Posuďte sami.
Přejeme Vám příjemné a slunečné dny jara!

Na Filipínách berou oslavy vážně. Jak jinak si vysvětlit tradici, kdy se věřící sjíždějí do vesnice San Pedro, kde po vzoru Ježíše Krista nesou kříž a někteří se na něj nechají krátce ukřižovat.

V předvečer Velikonoc se v Mexiku po setmění tisíce lidí vydávají do ulic. Mají s sebou tzv. piñaty, což jsou papírové krabice s bonbony a pamlsky. Ty se různě zavěšují a následně se pálí nebo mlátí holí tak dlouho, až se obal protrhne a k zemi se snese záplava sladkostí.

V Americe nemají děti hlavním dnem pondělí, ale neděli. Celou oslavu zakončují velkým obědem a sbíráním vajíčkem v domě a po zahradě. Podle tradice totiž zajíček schovává dětem čokoládová vajíčka všude možně a oni je musejí hledat.

V Norsku mají opravdu velmi zvláštní zvyky. Kromě malování vajíček je velkou tradicí řešení vražd. Všechny velké televizní stanice vysílají kriminální a detektivní příběhy. Ne jinak tomu je v novinách. Samozřejmě také vychází mnoho knih. V těchto dnech jsou dokonce i krabice od mléka potištěny detektivními příběhy.

V Británii svátky začínají Masopustním úterkem, které je známé jako palačinkový den. Vytváření a malování kraslic není ve Velké Británii tak rozšířené. Většinou jde o vajíčka čokoládová a nosí je velikonoční zajíc, který je schovává po domě a na zahradě. V anglických školách se nosí velikonoční klobouky.

Ulicemi španělských měst, vesnic a vesniček se procházejí procesí se sochami Ježíše Krista a svatých. Jejich účastníci mají často na hlavě špičaté kapuce, někteří z nich mají na výraz pokání kovové řetězy.

Francouzské děti si rozdávají barevná vejce, čokoládu, ale i drobné dárky. Všechny cukrárny a čokoládovny si každý rok dávají záležet na výrobě speciálních sladkostí, které potom v pondělí ráno hledají všechny francouzské děti v domě nebo na zahradě.

Italské děti pomáhají z kynutého těsta upéct velikonoční holoubky ozdobení mandlemi. K snídani na velikonoční pondělí se podává torta rustica, slaný koláč se zeleninovou a vaječnou náplní.

Rakouské děti věří, že sníst vejce, které slepice snese na Zelený čtvrtek, prý přináší štěstí a zdraví. Hlavně v oblasti Alp jsou na Bílou sobotu oblíbené velikonoční ohně, které mají spálit zimu.

Jedním ze zvyků chorvatských dětí a nejen jich, je přiťukávání si vajíčkem. Ten, komu zůstane skořápka celá, vyhrává. Další tradicí je požehnání jídla. Chorvaté také pletou pomlázky, nikoli však z vrbového proutí, ale z větví olivovníku.

V Maďarsku se ženy a dívky polévají vodou, aby byly plodné. Muži následně dívku postříkají parfémem a za odměnu dostanou vajíčko.

V den pravoslavných řeckých Velikonoc v každém domě probíhá vajíčková bitva. Přesně tak! Všichni členové rodiny po sobě hází vajíčka a cílem je samozřejmě vajíčko o soupeře rozbít!